Život je jako voda,rychle vám uteče mezi prsty a nic po něm nezůstane,jen vzpomínka.

Faunuv Labirint

24. října 2008 v 14:38 | Black Angel
O VZNIKU FILMU K realizaci Faunova labyrintu potřeboval Guillermo del Toro rok příprav, čtyři měsíce natáčení a šest měsíců postprodukce. Sám považuje tento film za svůj nejzdařilejší.
Třebaže se jedná o režisérův šestý film, Faunův labyrint jej provází už od začátku kariéry, ještě před debutovým snímkem Stroj času.

"Faunův labyrint v jádru připomíná mou první verzi Princ bez království. Mohl to být můj první film, kdybych na něj tenkrát sehnal prostředky. Odehrával se v době španělské revoluce a vyprávěl o těhotné mladé ženě, která se znovu potkává se svým mužem v jeho zrekonstruovaném domě. Budoucí matka objeví u domu zahradu, která je jakýmsi labyrintem. Zde se setkává se satyrem, milují se a on navrhne obětovat její dítě, aby labyrint znovu rozkvetl. Když žena řekne ano, bude žít navěky po jeho boku. I přes určitou podobnost je Faunův labyrint úplně jiný. Nakonec totiž zvítězilo moje sentimentální já." "Podobně jako Princ bez království se Faunův labyrint odehrává v době občanské války, za Francovy vlády, čili pojednává o fašismu, a to nepřímo a jakoby skrytými významy, protože mám rád filmy, které vás nutí přemýšlet. Pro mě fašismus představuje nejhorší zlo, a proto je ideálním subjektem vyprávění pohádky pro dospělé. Poněvadž fašismus je především formou zvráceného překroucení nevinnosti, dětství. Jistým způsobem pro mě představuje smrt lidské duše, neboť nutí lidi činit tragická rozhodnutí, která v jejich nitru zanechávají nesmazatelné stopy. Tím skutečným "netvorem" je proto ve filmu kapitán Vidal (Sergi López). Ve srovnání se stvořeními číhajícími v labyrintu je to opravdová zrůda. Ani ne tak fyzicky jako duševně ho fašismus jako kteréhokoli jiného člověka kousek po kousku ničí. Princ bez království v sobě tento pohled určitě měl, ale podle mého je to ve Faunově labyrintu zpracováno lépe.

Vznikl ještě temnější, mnohem propracovanější, metaforický film." Ve Faunově labyrintu, jak je pro del Tora typické, najdeme podobenství spíše z literatury a obrazů. "Vždycky na mě velmi působil španělský malíř Goya, obzvláště jeho 'temné obrazy'. Obraz Saturna požírajícího svého syna byl například zásadní inspirací pro jednu z hlavních postav labyrintu - Mrtvolníka. Z hlediska celkového prostředí jsem ale tentokrát dal více na ilustrátora Arthura Rackhama. Snažil jsem se navázat na perverzitu a vyloženě sexuální obsah jeho tvorby. Všechny pohádkové příběhy jsou o návratu do dělohy (do nebe, domů) nebo o putování světem a boji s drakem. Každý má toho svého. Všichni jsme děti putující svým vlastním příběhem. "Dosáhli jsme velmi intenzivního, niterného tónu, který se pro Faunův labyrint skvěle hodí. Bylo to hodně práce, jak s detailně propracovanými kulisami, tak s výběrem barev. S architektem výpravy jsme se piplali se vším - od skulinky ve zdi po celou ložnici. Ve filmu proto téměř není přírodní scenérie. Od prvního dne příprav jsme spolupracovali velice úzce. Dokonce jsem si zařídil u něj ve studiu kancelář. Nakonec jsme sestavili 34 různých setů, jeden skvostnější než druhý. Eugenio odvedl skvělou práci. K zachycení světa, který jsem chtěl ukázat, bylo další nezbytností správné světlo. Guillermo Navarro, můj kameraman a dlouholetý přítel, mi naprosto rozumí. Od samého začátku jsme měli jasnou vizi celkového tónu snímku. Velmi dobře jsme si uvědomovali, že vše záleží na manipulaci s temnotou, aby mohl vzniknout pocit hrůzy číhající ve stínech. "Bylo také nutné zvolit jiný přístup k světu skutečnému a onomu imaginárnímu. Ten první je chladný, plný přímých a diagonálních čar, kdežto ten druhý je vřelejší, zlatavý, plný oblých tvarů." Celé pojetí imaginárního světa, do nějž uniká Ofélie a kterým se toulá Faun, bylo nejprve svěřeno kresbám Carlose Gimeneze a po něm Davidu Marti a jeho společnosti Efectos Especiales, aby jim vdechli život. Ti všichni již s del Torem spolupracovali na snímku Princ bez království. "Carlos Gimenez, který během příprav převzal práci Williama Stouta, se postaral o design labyrintu, zatímco Sergio Sandoval (autor Kroenenových masek ve filmu Hellboy), se soustředil na postavy, zejména na Fauna. Této postavě, inspirované prací Arthura Rackhama, jsem chtěl vtisknout organický charakter - od pasu dolů je pokrytý listím a větvemi, skutečná, hmotná součást přírody. Pro zvláštní efekty jsme použili techniky, které podle mého ještě nikdo ve filmu nepoužil. Aby vypadal co nejskutečněji, digitální efekty jsme skoro nepoužívali. Všechno se dělo přímo při natáčení, za pomoci animační techniky." "Mrtvolník byl původně kostlivec, na kterém visela kůže, ale pak David Marti vymodeloval hlavu a já jsem design změnil. Vypadal příliš lidsky. Vybavila se mi "tvář" na břiše obrovského rejnoka: beztvará, se štěrbinou místo úst, s dvěma nozdrami místo očí. Obkreslil jsem obrys té sochy, potom jsem nakreslil novou, beztvarou verzi a emailem ji poslal Davidovi s prosbou, ať z té krásné sochy smaže všechny její rysy. S velkými výhradami nakonec souhlasil. Oči jsem zasadil do stigmat v jeho dlaních, které rozvíral před tváří jako páv svá péra. Zrodila se neskutečná příšera. I se všemi zvláštními efekty by ale tato dvě stvoření nepůsobila tak silně, nebýt výkonu Douga Jonese, profesionálního mima, který si ve filmu Hellboy zahrál Sapiena. Ve snímku jsou i jiná stvoření, například obří pulec a víly, jaké jste ještě neviděli - mnohem umouněnější a prolhanější než ty v Peteru Panovi! " I přes inovativní, velkolepé efekty neměl Guillermo del Toro v úmyslu udělat z Faunova labyrintu fantasy. Rozhodl se ale film zpřístupnit širšímu publiku. "Vždycky se mi líbilo křížení žánrů. Jako když se horor kombinuje s historickým vyprávěním. Pro mě je Faunův labyrint historickým dramatem zasazeným do kontextu války, s pohádkovými a mytologickými prvky. Ani ta stvoření, která se mi tak líbí, nejsou tím nejdůležitějším. Tento film ze všeho nejvíc stojí na dojemném příběhu, hluboce lidském a dramatickém. Příběhu, který otvírá základní otázky lidství, jež se, jak doufám, týkají nás všech." FAUNŮV LABYRINT režie a scénář Guillermo del Toro kamera Guillermo Navarro zvuk Martín Hernández střih Bernat Vilaplana výprava Eugenio Caballero kostýmy Lala Huete, Rocío Redondo make-up David Martí, Montse Ribé produkce Telesinco hrají Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil, Maribel Verdú, Álex Angulo, Federico Luppi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí můj blog

Jooooo
Ujde
Nic moc
Nééé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
http://s7.bitefight.cz/c.php?uid=102806